úmyslný

See also: umyślny

Czech

Etymology

From úmysl +‎ -ný.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈuːmɪsl̩niː]

Adjective

úmyslný (adverb úmyslně)

1. intentional

   Antonym: neúmyslný

Declension

Declension of úmyslný (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	úmyslný		úmyslná	úmyslné
genitive	úmyslného		úmyslné	úmyslného
dative	úmyslnému		úmyslné	úmyslnému
accusative	úmyslného	úmyslný	úmyslnou	úmyslné
locative	úmyslném		úmyslné	úmyslném
instrumental	úmyslným		úmyslnou	úmyslným
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	úmyslní	úmyslné		úmyslná
genitive	úmyslných
dative	úmyslným
accusative	úmyslné			úmyslná
locative	úmyslných
instrumental	úmyslnými

See also

• chystaný
• plánovaný
• záměrný
• zamýšlený

Further reading

• “úmyslný”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “úmyslný”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “úmyslný”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)