úřednický

Czech

Etymology

From úředník (“civil servant”) +‎ -ický.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈuːr̝ɛdɲɪt͡skiː]
• Hyphenation: úřed‧nic‧ký

Adjective

úřednický (adverb úřednicky)

1. (relational) of or related to civil servants or clerks, clerical

   úřednická zkouška ― civil service examination

   úřednická vláda ― caretaker government

Declension

Declension of úřednický (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	úřednický		úřednická	úřednické
genitive	úřednického		úřednické	úřednického
dative	úřednickému		úřednické	úřednickému
accusative	úřednického	úřednický	úřednickou	úřednické
locative	úřednickém		úřednické	úřednickém
instrumental	úřednickým		úřednickou	úřednickým
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	úředničtí	úřednické		úřednická
genitive	úřednických
dative	úřednickým
accusative	úřednické			úřednická
locative	úřednických
instrumental	úřednickými

Further reading

• “úřednický”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “úřednický”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “úřednický”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)