účinkovat

Czech

Etymology

From účinek +‎ -ovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈuːt͡ʃɪŋkovat]

Verb

účinkovat impf

1. to take effect

Conjugation

Conjugation of účinkovat

infinitive účinkovat, účinkovati active adjective účinkující verbal noun — passive adjective — present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person účinkuji, účinkuju (coll.) účinkujeme — účinkujme 2nd person účinkuješ účinkujete účinkuj účinkujte 3rd person účinkuje účinkují, účinkujou (coll.) — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive účinkovat. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate účinkoval účinkovali účinkován účinkováni masculine inanimate účinkovaly účinkovány feminine účinkovala účinkována neuter účinkovalo účinkovala účinkováno účinkována transgressives present past masculine singular účinkuje — feminine + neuter singular účinkujíc — plural účinkujíce —

Derived terms

• účinkující

Related terms

• účinek
• účinný

Further reading

• “účinkovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “účinkovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “účinkovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025