voják

See also: vojak

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech voják, from Proto-Slavic *vojakъ.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvojaːk]
• Hyphenation: vo‧ják

Noun

voják m anim (feminine vojačka or vojákyně)

1. soldier

Declension

Declension of voják (velar masculine animate)

	singular	plural
nominative	voják	vojáci
genitive	vojáka	vojáků
dative	vojákovi, vojáku	vojákům
accusative	vojáka	vojáky
vocative	vojáku	vojáci
locative	vojákovi, vojáku	vojácích
instrumental	vojákem	vojáky

Related terms

• voj m
• vojín m

 

See also

• žoldnéř m

Further reading

• voják in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• voják in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• voják in Internetová jazyková příručka

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *vojakъ.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈʋojaːk/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈvojaːk/

Noun

voják m pers

1. soldier

Declension

Declension of voják (hard o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	voják	vojáky	vojáci, vojákové
genitive	vojáka	vojákú	vojákóv
dative	vojáku, vojákovi	vojákoma	vojákóm
accusative	vojáka	vojáky	vojáky
vocative	vojáče	vojáky	vojáci, vojákové
locative	vojáku, vojákovi	vojákú	vojáciech
instrumental	vojákem	vojákoma	vojáky

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: voják

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “voják”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění