věrohodný

Czech

Etymology

From víra +‎ -o- +‎ hodný.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvjɛroɦodniː]

Adjective

věrohodný

1. plausible, credible (seemingly or apparently valid, likely, or acceptable)

   Antonym: nevěrohodný

Declension

Declension of věrohodný (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	věrohodný		věrohodná	věrohodné
genitive	věrohodného		věrohodné	věrohodného
dative	věrohodnému		věrohodné	věrohodnému
accusative	věrohodného	věrohodný	věrohodnou	věrohodné
locative	věrohodném		věrohodné	věrohodném
instrumental	věrohodným		věrohodnou	věrohodným
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	věrohodní	věrohodné		věrohodná
genitive	věrohodných
dative	věrohodným
accusative	věrohodné			věrohodná
locative	věrohodných
instrumental	věrohodnými

Further reading

• věrohodný in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• věrohodný in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989