rozběhnout

Czech

Etymology

From roz- +‎ běhnout.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrozbjɛɦnou̯t]

Verb

rozběhnout pf (imperfective rozbíhat)

1. to start up, to set sth going, to set sth in motion
2. (reflexive with se) to break into a run, to start running

   rozběhnout se do světa. ― To start running into the world.

   Aby se mohl vesele rozběhnout do světa a tam střílet do nekonečných zástupů padouchů, potřebuje nějakou záminku. ― He needs an excuse to run wildly into the world and shoot endless hordes of bad guys there.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	rozběhnout, rozběhnouti	Active adjective	rozběhnuvší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	rozběhnu	rozběhneme	—	rozběhněme
2nd person	rozběhneš	rozběhnete	rozběhni	rozběhněte
3rd person	rozběhne	rozběhnou	—	—

The verb rozběhnout does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	rozběhl	rozběhli	rozběhnut	rozběhnuti
masculine inanimate		rozběhly		rozběhnuty
feminine	rozběhla		rozběhnuta
neuter	rozběhlo	rozběhla	rozběhnuto	rozběhnuta

Transgressives	present	past
masculine singular	—	rozběhnuv
feminine + neuter singular	—	rozběhnuvši
plural	—	rozběhnuvše

Synonyms

• zahájit

Related terms

• rozběh
• rozbíhat

 

Further reading

• rozběhnouti se in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• rozběhnouti se in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• rozběhnout in Internetová jazyková příručka