retnice

Czech

Etymology

From retný (“labial”) +‎ -ice.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrɛtɲɪt͡sɛ]
• Rhymes: -ɪtsɛ
• Hyphenation: ret‧ni‧ce

Noun

retnice f

1. (phonetics) labial (consonant)

   Synonym: labiála

Declension

Declension of retnice (soft feminine)

	singular	plural
nominative	retnice	retnice
genitive	retnice	retnic
dative	retnici	retnicím
accusative	retnici	retnice
vocative	retnice	retnice
locative	retnici	retnicích
instrumental	retnicí	retnicemi

Related terms

• ret
• retní
• retný
• retozubnice

 

Further reading

• retnice in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• retnice in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• retnice in Internetová jazyková příručka