paní

See also: PANI, pani, paňi, pañí, paṇi, páni, pânî, and pãni

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech paní, from Proto-Slavic *gъpanьji. By surface analysis, pán +‎ -í.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpaɲiː]

Noun

paní f (masculine pán)

1. Mrs

   paní Nováková ― Mrs Nováková (see also -ová)

2. woman, lady

   Znáš tamtu paní? ― Do you know that lady?

3. wife

   Přišel i se svou paní. ― He came together with his wife.

Declension

Declension of paní (soft feminine adjectival)

	singular	plural
nominative	paní	paní
genitive	paní	paní
dative	paní	paním
accusative	paní	paní
vocative	paní	paní
locative	paní	paních
instrumental	paní	paními

See also

• pán
• žena
• dáma

Further reading

• paní in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• paní in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• paní in Internetová jazyková příručka

Kambera

Etymology

From pa- +‎ ní.

Verb

paní

1. (transitive) to tell

References

• Marian Klamer (1998) A Grammar of Kambera, Berlin, New York: Mouton de Gruyter, →ISBN, page 200

Old Czech

Alternative forms

• hpaní

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈpaɲiː/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈpaɲiː/

Etymology 1

Inherited from Proto-Slavic *gъpanьji. By surface analysis, pán +‎ -í.

Noun

paní f

1. woman, lady
2. mistress

Declension

Declension of paní (soft a-stem)

	singular	dual	plural
nominative	paní	paní	panie
genitive	panie	paňú	paní
dative	paní	paniema	paniem
accusative	paňú	paní	panie
vocative	paní	paní	panie
locative	paní	paňú	paniech
instrumental	paňú	paniema	paniemi

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: paní

Etymology 2

Inherited from Proto-Slavic *gъpanьjь. By surface analysis, pán +‎ -í.

Adjective

paní (short páň)

1. belonging to the lord, aristocratic, lordly

   páň člověk / páně země / oko páňe / cěsty páně ― (please add an English translation of this usage example)

Usage notes

• The indeclinable form páně can be found already in the 14th century.

Declension

Declension of paní (soft)

singular
	masculine	feminine	neuter
nominative	paní	panie	panie
genitive	panieho	panie	panieho
dative	paniemu	paní, paniej	paniemu
accusative	panieho, paní	paňú	panie
locative	paniem	paní, paniej	paniem
instrumental	paním	paňú	paním
dual
	masculine	feminine	neuter
nominative	panie	paní, paniej
genitive	paňú
dative	paníma
accusative	panie	paní, paniej
locative	paňú
instrumental	paníma
plural
	masculine	feminine	neuter
nominative	paní	panie	panie
genitive	paních
dative	paním
accusative	panie		panie
locative	paních
instrumental	paními

Descendants

• Czech: páně (from the short form, indeclinable)

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “paní”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění