přiběhnout
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]přiběhnout pf (imperfective přibíhat)
Conjugation
[edit]Conjugation
Infinitive | přiběhnout, přiběhnouti | Active adjective | přiběhnuvší |
---|---|---|---|
Verbal noun | — | Passive adjective | — |
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | přiběhnu | přiběhneme | — | přiběhněme |
2nd person | přiběhneš | přiběhnete | přiběhni | přiběhněte |
3rd person | přiběhne | přiběhnou | — | — |
The verb přiběhnout does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | přiběhl | přiběhli | přiběhnut | přiběhnuti |
masculine inanimate | přiběhly | přiběhnuty | ||
feminine | přiběhla | přiběhnuta | ||
neuter | přiběhlo | přiběhla | přiběhnuto | přiběhnuta |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | — | přiběhnuv |
feminine + neuter singular | — | přiběhnuvši |
plural | — | přiběhnuvše |
Related terms
[edit]Further reading
[edit]- přiběhnouti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- přiběhnouti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- přiběhnout in Internetová jazyková příručka