otrava

See also: otravă and отрава

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *otrava.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈotrava]

Noun

otrava f

1. poisoning, intoxication
2. boredom

Declension

Declension of otrava (hard feminine)

	singular	plural
nominative	otrava	otravy
genitive	otravy	otrav
dative	otravě	otravám
accusative	otravu	otravy
vocative	otravo	otravy
locative	otravě	otravách
instrumental	otravou	otravami

Derived terms

• otrava alkoholem

 

Related terms

• otravovat
• otrávit

 

Further reading

• otrava in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• otrava in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• otrava in Internetová jazyková příručka

Romanian

Pronunciation

• IPA^(key): /o.ˈtra.va/
• Rhymes: -ava
• Hyphenation: o‧tra‧va

Noun

otrava f sg

1. definite nominative/accusative singular of otravă