obrna

Czech

Etymology

Deverbal from obrnit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈobr̩na]
• Hyphenation: obr‧na

Noun

obrna f

1. palsy

Declension

Declension of obrna (hard feminine)

	singular	plural
nominative	obrna	obrny
genitive	obrny	obrn
dative	obrně	obrnám
accusative	obrnu	obrny
vocative	obrno	obrny
locative	obrně	obrnách
instrumental	obrnou	obrnami

Derived terms

• Bellova obrna
• dětská mozková obrna
• dětská obrna

 

See also

• diplegie
• hemiplegie
• kvadruplegie
• paraplegie
• tetraplegie
• paralýza
• paréza

Further reading

• obrna in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• obrna in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• obrna in Internetová jazyková příručka

Slovak

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɔbrna]

Noun

obrna f (genitive singular obrny, nominative plural obrny, genitive plural obŕn, declension pattern of žena)

1. palsy

Declension

Declension of obrna

	singular	plural
nominative	obrna	obrny
genitive	obrny	obŕn
dative	obrne	obrnám
accusative	obrnu	obrny
locative	obrne	obrnách
instrumental	obrnou	obrnami

References

• “obrna”, in Slovníkový portál Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV [Dictionary portal of the Ľ. Štúr Institute of Linguistics, Slovak Academy of Science] (in Slovak), https://slovnik.juls.savba.sk, 2024