obrátit

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Czech

[edit]

Etymology

[edit]

Inherited from Proto-Slavic *obvortiti. By surface analysis, ob- +‎ vrátit.

Pronunciation

[edit]
  • IPA(key): [ˈobraːcɪt]
  • Audio:(file)

Verb

[edit]

obrátit pf (imperfective obracet)

  1. to flip, to turn over
  2. (reflexive with se) to turn, to turn to someone/sth, to turn over

Conjugation

[edit]
[edit]

Further reading

[edit]
  • obrátiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • obrátiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • obrátit in Internetová jazyková příručka