nóž

See also: noz, nož, nōz, nóż, and nôž

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *nožь.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈnoːʒ/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈnu̯oʃ/

Noun

nóž m inan

1. knife

Declension

Declension of nóž (soft o-stem quant-alt)

	singular	dual	plural
nominative	nóž	nožě	noži, nožové
genitive	nožě	nožú	nožóv
dative	nožu	nožoma	nožóm
accusative	nóž	nožě	nožě
vocative	nožu	nožě	noži, nožové
locative	noži, nožu	nožú	nožích
instrumental	nožem	nožoma	noži

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: nůž

References

• Jan Gebauer (1903–1916) “nóž”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění