náhrdelník

Czech

Etymology

From ná- +‎ hrdlo +‎ -ník.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈnaːɦr̩dɛlɲiːk]
• Hyphenation: ná‧hr‧del‧ník

Noun

náhrdelník m inan

1. necklace

Declension

Declension of náhrdelník (velar masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	náhrdelník	náhrdelníky
genitive	náhrdelníku	náhrdelníků
dative	náhrdelníku	náhrdelníkům
accusative	náhrdelník	náhrdelníky
vocative	náhrdelníku	náhrdelníky
locative	náhrdelníku	náhrdelnících
instrumental	náhrdelníkem	náhrdelníky

Further reading

• náhrdelník in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• náhrdelník in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989