náběh

Czech

Etymology

Deverbal from naběhnout.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈnaːbjɛx]

Noun

náběh m inan

1. inclination
2. beginning, start

Declension

Declension of náběh (velar masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	náběh	náběhy
genitive	náběhu	náběhů
dative	náběhu	náběhům
accusative	náběh	náběhy
vocative	náběhu	náběhy
locative	náběhu	nábězích
instrumental	náběhem	náběhy

Related terms

• naběhnout
• náběhový
• náběžný

 

Further reading

• náběh in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• náběh in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• náběh in Internetová jazyková příručka