klek

See also: Klek, klęk, Klęk, and kłęk

Czech

Etymology

Deverbal from klekat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈklɛk]
• Rhymes: -ɛk

Noun

klek m inan

1. (exercise) kneeling position
2. (dialectal) crooked tree

Declension

Declension of klek (velar masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	klek	kleky
genitive	kleku	kleků
dative	kleku	klekům
accusative	klek	kleky
vocative	kleku	kleky
locative	kleku	klecích
instrumental	klekem	kleky

Related terms

nouns

• kleč
• klekání

 

verbs

• klečet
• klekat
• kleknout

 

Further reading

• klek in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• klek in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• klek in Internetová jazyková příručka

Lower Sorbian

Noun

klek m inan

1. arrow (projectile)

Further reading

• Muka, Arnošt (1921, 1928) “klek”, in Słownik dolnoserbskeje rěcy a jeje narěcow (in German), St. Petersburg, Prague: ОРЯС РАН, ČAVU; Reprinted Bautzen: Domowina-Verlag, 2008
• Starosta, Manfred (1999) “klek”, in Dolnoserbsko-nimski słownik / Niedersorbisch-deutsches Wörterbuch (in German), Bautzen: Domowina-Verlag