jícen

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *ěstьnъ.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈjiːt͡sɛn]
• Hyphenation: jí‧cen

Noun

jícen m inan

1. oesophagus

Declension

Declension of jícen (hard masculine inanimate reducible)

	singular	plural
nominative	jícen	jícny
genitive	jícnu	jícnů
dative	jícnu	jícnům
accusative	jícen	jícny
vocative	jícne	jícny
locative	jícnu	jícnech
instrumental	jícnem	jícny

Derived terms

• jícnový

 

Related terms

• jíst

 

Further reading

• jícen in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• jícen in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• jícen in Internetová jazyková příručka