hráč

See also: hrać

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech jhráč, from Proto-Slavic *jьgračь, as if hrát +‎ -č.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɦraːt͡ʃ]

• Audio:

  (file)

• Rhymes: -aːtʃ

Noun

hráč m anim (feminine hráčka)

1. (gaming) player (of a game)
2. (music) player (on a musical instrument)

Declension

Declension of hráč (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	hráč	hráči
genitive	hráče	hráčů
dative	hráčovi, hráči	hráčům
accusative	hráče	hráče
vocative	hráči	hráči
locative	hráčovi, hráči	hráčích
instrumental	hráčem	hráči

Derived terms

• hráčský
• protihráč

 

Further reading

• hráč in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• hráč in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• hráč in Internetová jazyková příručka