dostih

Czech

Etymology

Deverbal from dostihnout.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdoscɪx]

Noun

dostih m inan

1. race

   Synonym: závod

   koňský dostih ― horse-race

2. horse-race

   Synonym: koňské závody

Declension

Declension of dostih (velar masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	dostih	dostihy
genitive	dostihu	dostihů
dative	dostihu	dostihům
accusative	dostih	dostihy
vocative	dostihu	dostihy
locative	dostihu	dostizích
instrumental	dostihem	dostihy

Related terms

• dostihnout

 

Further reading

• dostih in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• dostih in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• dostih in Internetová jazyková příručka