domluva

Czech

Etymology

Deverbal from domluvit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdomluva]

Noun

domluva f

1. agreement

Declension

Declension of domluva (hard feminine)

	singular	plural
nominative	domluva	domluvy
genitive	domluvy	domluv
dative	domluvě	domluvám
accusative	domluvu	domluvy
vocative	domluvo	domluvy
locative	domluvě	domluvách
instrumental	domluvou	domluvami

Related terms

• domluvit

 

Further reading

• domluva in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• domluva in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• domluva in Internetová jazyková příručka