trefit

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Czech

[edit]

Etymology

[edit]

Borrowed from Middle High German treffen.

Pronunciation

[edit]

Verb

[edit]

trefit impf (perfective potrefit or trefovat)

  1. to hit (to manage to touch in the right place)
    Synonym: zasáhnout
    Antonym: minout
  2. to find one's way

Conjugation

[edit]

Derived terms

[edit]
[edit]

Further reading

[edit]
  • trefiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
  • trefiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
  • trefit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)