hovado

See also: hovädo

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech hovado, from Proto-Slavic *govędo, from Proto-Indo-European *gʷew-n̥d- < *gʷṓws. Compare говядо.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɦovado]
• Hyphenation: ho‧va‧do

Noun

hovado n

1. (dated) cattle

   Synonym: dobytče

2. (informal) stupid person
3. (informal) horsefly, for example, of species Tabanus autumnalis, syn. Tabanus bovinus

Declension

Declension of hovado (hard neuter)

	singular	plural
nominative	hovado	hovada
genitive	hovada	hovad
dative	hovadu	hovadům
accusative	hovado	hovada
vocative	hovado	hovada
locative	hovadu, hovadě	hovadech
instrumental	hovadem	hovady

Related terms

• hovadský
• hovádko
• hovězí
• hovno
• zhovadit

 

See also

• dobytek
• ovád

Further reading

• “hovado”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “hovado”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “hovado”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *govędo.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈɣoʋado/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈɦovado/

Noun

hovado n

1. cattle
2. stupid person

Declension

Declension of hovado (hard o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	hovado	hovědě	hovada
genitive	hovada	hovadú	hovad
dative	hovadu	hovadoma	hovadóm
accusative	hovado	hovědě	hovada
vocative	hovado	hovědě	hovada
locative	hovědě, hovadu	hovadú	hovědiech
instrumental	hovadem	hovadoma	hovady

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Derived terms

• hoviedce
• hovádko
• hovězí

 

Descendants

• Czech: hovado

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “hovado”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění