hlen

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech hlen, from Proto-Slavic *glěnь.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɦlɛn]
• Hyphenation: hlen
• Rhymes: -ɛn

Noun

hlen m inan

1. phlegm

   Synonyms: flus, chrchel, sputum

   Musí odkašlávat, sice se zadusí náhlým nahromaděním hlenu. ― She has to expectorate even though she chokes by suden accumulation of phlegm.

Declension

Declension of hlen (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	hlen	hleny
genitive	hlenu	hlenů
dative	hlenu	hlenům
accusative	hlen	hleny
vocative	hlene	hleny
locative	hlenu	hlenech
instrumental	hlenem	hleny

Further reading

• “hlen”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “hlen”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “hlen”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)

Old Czech

Alternative forms

• hľen (alternative writing)

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *glěnь.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈɣlɛn/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈɦlɛn/

Noun

hlen m inan

1. phlegm

Declension

Declension of hlen (hard o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	hlen	hleny	hleni, hlenové
genitive	hlena, hlenu	hlenú	hlenóv
dative	hlenu	hlenoma	hlenóm
accusative	hlen	hleny	hleny
vocative	hlene	hleny	hleni, hlenové
locative	hleně, hlenu	hlenú	hleniech
instrumental	hlenem	hlenoma	hleny

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: hlen

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “hlen”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění