domnít
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Etymology
[edit]Inherited from Old Czech domnieti. By surface analysis, do- + mnít.
Pronunciation
[edit]Verb
[edit]domnít pf (imperfective domnívat)
- (archaic) to come to think
- Domněl se jistého vítězství.
- He thought about sure victory.
- Toho se nedomněl.
- He didn't come to think about that.
Conjugation
[edit]Conjugation
Infinitive | domnít, domníti | Active adjective | domněvší |
---|---|---|---|
Verbal noun | — | Passive adjective | — |
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | domním | domníme | — | domněme |
2nd person | domníš | domníte | domni | domněte |
3rd person | domní | domní, domnějí | — | — |
The verb domnít does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | domněl | domněli | domněn | domněni |
masculine inanimate | domněly | domněny | ||
feminine | domněla | domněna | ||
neuter | domnělo | domněla | domněno | domněna |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | — | domněv |
feminine + neuter singular | — | domněvši |
plural | — | domněvše |
Derived terms
[edit]Further reading
[edit]- “domníti”, in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu (in Czech)
- Kde se vzalo n ve slově zapomněl, 2013, em.muni.cz